Celý život mi vždycky někdo život řídil, nikdy jsem neuměla říci ne a vše jsem podřizovala jiným, na sebe jsm nikdy nemyslela, úzkost a deprese a únava mě stabilně ubíjeli, před třemi lety jsem našla únik z reality v podobě sázení. Ze začátku to bylo vysvobození od starostí, postupně jsem se přestala bavit se všemi, nic jiného už neexistovalo práce a jen sázky, byla jsem tím tak pohlcena, že na nic už jsem myslet nemohla, přišly prohry a já se nechtěla vzdát pocitu imaginárního štěstí, začala jsem si půjčovat a překrývat půjčku půjčkou, přišly další prohry a začaly se dostavovat deprese, finanční tlak už byl tak velký a strach z provaleni, začala jsem hledat pomoc, ale ani po roce jsem nedokázala přestat hrát, přišly ještě těžší deprese a totální zoufalství ze selhání, chtěla jsem ukončit život, pak jsem se vzpamatovala, vše jsem řekla rodičům a po roce odkládáni jsem nastoupila léčbu v Opavě na začátku roku 2019.

Co mi pomohlo? Uvědomit si, že závislost je jen špička ledovce a konečný důsledek nespokojeného života. Pomohla mi návštěva skupiny Anonymních gamblerů, a příběhy ostatních, uvědomění, že žít se da i bez sázení, postupně si dávám život do pořádku, přestala jsem lhát, učím se říkat ne a hlavně žiju svůj život a ne život jaký si představuji ostatní, jsem těsně po léčbě je to běh na dlouhou trať věřím že to teď už zvládnu a hlavně už vidím světlo na konci tunelu.

Od malička jsem byl hravý, čára, prší i další hry provázely mé dětství a dospívání. Výherní automaty jsem začal hrát až po vojně, v restauraci za pár drobných. Vrátil jsem se k tomu v době, kdy se přestávalo dařit mému podnikání, dluhy narůstaly a měl jsem obavy, jak zabezpečím rodinu. Časté cesty po republice s větší hotovostí, ubytování v hotelích kde byly herny a několik větších výher mne přivedly na myšlenku vydělávat si hraním na automatech. To už jsem měl tři práce, k tomu hazardně hrál a postupně začal krást a lhát. Vrcholem bylo, když jsem vykradl dětem kasičky a prohrál peníze na cestu se synem, který se měl aktivně účastnit významné sportovní události v zahraničí. Žil jsem strašlivý život, nevěděl už co je pravda a co můj svět lží, byl totálně vyčerpaný a v depresi.

Svěřil jsem se manželce, která tomu nechtěla uvěřit. Po dokončení léčby v PN Bohnice mi moc pomohlo mé rodinné zázemí, žena a děti. Byl jsem ženě velmi vděčný, ale v době, kdy jsem si sebe zase začal vážit, dokázal říkat ne, prosazovat své názory a abstinovat od hazardu především pro sebe, se náš vztah začal rozpadat. Žena požádala o rozvod, i když jsem čtyři roky nehrál, splácel dluhy a staral se o rodinu, která nijak nestrádala. Řekla že mi nevěří, bojí se o děti, ale možná byla příčina rozvodu jiná. Ustál jsem to a nezačal zase hazardně hrát.

Co mi pomáhá? O peníze se mi stará bratr, nemám k dispozici větší hotovost. Nepiju alkohol. Chodím pravidelně na doléčovací skupinu. Problémy, které mi život přináší dokážu řešit, neutíkám před tím a žiji tisíckrát spokojeněji než v době, kdy hazard ovládl můj život.